Administrativní budova Ingstav

05.09.2021

Hned na začátek se musím přiznat, že kancelářské budovy nejsou úplně můj šálek čaje. Přijdou mi většinou všechny stejné, bez nějaké větší invence. Ale mezi nimi je několik výjimek a tou nejzářivější nejen ve své době, a nejen na území Československa je určitě budova postavená v letech 1968 - 1970 na tehdejší Koněvově, dnes Vídeňské ulici pro národní podnik Ingstav, podle návrhu profesora Ivana Rullera. 

Budova otečená hlavním průčelím na západ, do ulice Vídeňské je v půdorysu rozdělena na tři samostatné celky, Hlavní budovu, ve které byly umístěny kanceláře, brutalistní venkovní požární schodiště a v zadní části komunikační věž, ve které je schodiště, toalety a spisovny. Tato věž je s hlavní budovou spojena propojovacím krčkem. Hlavní budova má ocelovou nosnou konstrukci, nesenou ocelovými sloupy. Architekt Ruller, který nedávno před tím dokončil například interiéry Janáčkova divadla pojal celou budovu na svou dobu naprosto revolučně. Jak z hlediska provozu, tak i architektonického řešení. V jednotlivých patrech byly umístěny velkoplošné kanceláře zabírající celé patro, což je dnes poměrně běžná věc a známe ji pod termínem open space, ale v roce 1968 se něco takového v Československu nenacházelo. Jednotlivá pracoviště byla od sebe oddělena pouze mobilními paravány, nebo květinovými stěnami. I samo umístění do kontextu okolí je zajímavé. Budova stojí v mírném svahu, takže nejnižší podlaží je od ulice ukryto za travnatým valem a hlavní vstup je umístěn v druhém podlaží a vstupuje se do něj po visuté lávce, kryté železo betonovou markýzou. Nejvyšší patro patro z půdorysu budovy ustupuje a vytváří střešní terasu. Okolo budovy jsou umístěny vyasfaltované parkovací plochy. 

Neméně invenčně je řešena i fasáda budovy. Kanceláře v jednotlivých patrech jsou do exteriéru otevřeny pásovými okny po celém obvodu. Vzhledem k tomu, že budova stojí u rušné a frekventované ulice, navrhl Ivan Ruller, ještě jednu fasádu, která je celoprosklená a zavěšená před fasádou první, a působí jako protihluková bariéra. Je vyrobena z lehce zabarveného termálního skla a upevněna subtilními hliníkovými profily. V nárožích jsou skla elegantně zaoblena a celá fasáda působí, jako by se okolo budovy vznášela. V meziprostoru jsou umístěny technické komunikační lávky. Nejvyšší ustupující patro, ve kterém byly umístěny kanceláře ředitele a vedení Ingstavu je chráněno hliníkovými slunolamy. Nejnižší patro i komunikační věž jsou obloženy travertinem. 

Po vstupu do interiéru se návštěvník ocitne v loby, odkud může vejít buď do kanceláří v druhém podlaží a nebo přímo ke schodišti v zadní části budovy. Z původního vybavení se dodnes zachovaly skleněné příčky, osazené bezrámovými dveřmi, s na zakázku vyrobenými hliníkovými madly. Schodiště osvětlené štěrbinovými okny je obloženo šedým mramorem. Není kotveno do zdí a jeho jednotlivé stupně na okrajích přesahující nosnou část, vytvářejí průhledy skrz jednotlivá patra. V bodově bychom našli několik odkazů na Rullerovu předešlou realizaci a to interiér Janáčkova divadla. Ať je to kombinace travertinového obkladu a zeleně zabarveného skla na fasádě (z Janáčkova divadla bylo toto sklo odstraněno v 90. letech 20.století), tak například tvar schodiště a zábradlí, který připomíná hlavní foyer JD, nebo bezrámové dveře s atypickými madly, v JD vyrobených z mosazi, zde z hliníku.

Kancelářské prostory byly bohužel oproti původnímu konceptu naprosto změněny a otevřená dispozice byla nahrazena příčkami a rozdělena na klasické kanceláře. 

V nejvyšším patře byla umístěna kancelář ředitele se sekretariátem, kanceláře nejvyššího vedení a zasedací místnost. Ředitelna umístěná v rohu budovy měla rohovou jihozápadní stěnu řešenou jako zimní zahradu. 

Celá budova v interiéru i exteriéru byla podle tehdejšího zvyku vybavena uměleckými díly mnoha významných umělců. Naštěstí i přes nejrůznější úpravy se většina z nich zachovala i když ne vždy na původních místech. Toto je třeba přičíst ke cti současnému majiteli, že i když nebylo možné umělecká díla zachovat na původním místě, nenechal je zlikvidovat, jak se běžně děje, ale nechal je zrestaurovat a umístil je někam jinam. 

U vstupu do budovy upoutá návštěvníka plastika z pohledového betonu od Evy Kmentové - Zoubkové a organická betonová lavice vlevo před vstupem. 

Součástí vstupního loby je velký dřevěný nástěnný reliéf s názvem Vlny, od Zdeňka Macháčka. 

Původně součástí pracovny ředitele byla reliéfní stěna Jezero s lekníny od Vladimíra Preclíka, která současně tvořila protihlukovou stěnu směrem k sekretariátu. Dnes je část této plastiky umístěna na chodbě nejvyššího podlaží. 

V zasedací místnosti byl umístěn art protis od Bohumíra Matala. Dnes také na chodbě nejvyššího patra. 

Jako samostatné umělecké dílo a současně funkční prvek se dá brát vnější protipožární schodiště stojící na severní straně budovy. Je vytvořeno z pohledového betonu a má výrazný brutalistně skulpturální charakter. 

Současným majitelem objektu je firma LCS Business Centre a. s., plánující postupnou rekonstrukci, která by ale měla proběhnout citlivě ke všem hodnotám budovy. Chtěl bych poděkovat paní Mileně Přichystalové z firmy LCS BC za umožnění fotografovat v interiérech budovy Ingstav.