Besední dům

23.09.2022

Komenského náměstí 8, Brno

Na jedné z nejkrásnějších parcel brněnské Okružní třídy stojí od roku 1873 budova Besedního domu. Toto centrum českých spolků v tehdy ještě německém Brně bylo postaveno za přispění národně smýšlejících šlechticů, kteří se zasazovali o podporu českých spolků v moravské metropoly.  Aby ale mohl být postaven na současném místě, musela tomu předcházet jakási pozeková rošáda. Původní pozemek určený ke stavbě spolkového domu ležel na ulici Koliště a byl v majetku podnikatele Löw - Beera. Od něj jej zakoupil český továrník Jan Hlávka a ten jej s obcí směnil za parcelu na dnešním Komenského, dříve Alžbětině náměstí. To, že se český spolkový dům ocitl na místě, které bylo od počátku budováno jako centrum německé vzdělanosti v Brně rozhodně brněnským Němcům, kteří jako svoji spolkovou budovu v té době využívali nedalekou telocvičnu Pod hradem  nebylo po chuti. Ale nic se s tím dělat nedalo. Stavitelem Besedního domu, byla Akciová společnost Besedního domu v jejímž čele stál Alois baron Pražák a Jindřich Dvořák. Žádost o stavební povolení podávali Egbert hrabě Belcredi a hrabě Sylva - Taroucca. Jako autor byl zvolen renomovaný vídeňský architekt Theophil von Hansen, který novou budovu navrhl ve svém oblíbeném stylu italské renesance 16. století, ve které spatřoval vrchol všech architektonických slohů. I když se výsledná podoba od původního návrhu mírně liší,jedná se o harmonicky vyváženou stavbu. Původně byl v čelním průčelí, navrhován mohutnějsší sloupový portikus, redukovaný později pouze na balkon nad hlavním vstupem neseným dvěma mramorovými kanelovanými sloupy. Celá stavba trvala tři roky a prováděl ji stavitel Eduard Svoboda. 

Ihned po dokončení nalezly v Besedním domě svoje místo české spolky jako například Slovanský čtenářský spolek, Beseda brněnská, Tělocvičná jednota Sokol, Český politický spolek, Matice Moravská, nebo redakce novin Moravská orlice a Hlas. 

Hlavní průčelí je tvořeno sedmi okenními osami, a horizontálně je tvořeno přízemím zdobeným rustikou, pianno nobile v prvním patře a jednodušeji řešenými okny patra druhého. Pod korunní římsou jsou umístěna okénka do podkroví. Poměrně plochá střecha je téměř ukryta za balustrádou, na které jsou umístěny vázy a sochy můz. Kamenické a štukatérské práce dodávala na stavbu firma Adolfa Loose staršího. V pozdějších letech byl Besední dům rozšířen směrem do zahrady dostavbou podle návrhu Antonína Tebicha, která, ale ctí Hansenův architektonický rukopis. Vznikl tak samostatný vstup do sálu v prvním patře, dvě schodišťové věže a venkovní terasa. 

Do besedního domu se vstupuje hlavním vchodem z komenského náměstí. Za ním leží vestibul, zdobený malovaným stropem s groteskami. Vestibul ústí do schodišťové haly, do které je vloženo čtyř ramenné schodiště osvětlené střešním světlíkem. Symetricky k němu umístil Hansen malý dvorek. Stěny schodiště jsou zdobeny zemskými znaky Čech, Moravy a Slezska. Tento vchod je dnes využíván jako služební. 

Návštěvníci dnes vstupují do Besedního domu z druhé strany, ze zahrady, kde je jim k dispozici vstupní foyer a schodiště vedoucí přímo k sálu. Zajímavostí je, že dnešní foyer sloužilo původně jako telocvična brněnským Sokolům. 

V prvním patře do náměstí je dnes umístěna ředitelna Filharmonie a ředitelský salonek. Vnitřní dispozice Besedního domu  je dnes poněkud nepřehledná, je to z toho důvodu, že původně se jednalo o oddělené části pro různé samostatné spolky. 

Největším a nejreprezentativnějším prostorem Besedního domu, je velký sál v prvním patře. Je umísten ve středu dispozice a jeho stěny jsou zdobeny bohatou štukovou výzdobou s hermovkami a gryfy. Na první pohled připomíná jinou realizaci Theophila von Hansena, vídeňský Musikverein. Sál prostupuje přes dvě patra a v prvním patře jej lemuje galerie, Strop je zdoben zlaceným dekorem. Sál se v minulosti používal k nejrůznějším účelům. Pořádaly se tu plesy, koncerty, ale také hospodářské a jiné výstavy. V současné době je stejně jako celý Besední dům sídlem Filharmonie Brno, která zde pořádá koncerty. V 50 . letech 20. století byly v čele sálu vybudovány varhany. Návštěvník se do sálu dostane z předsálí, které je orientováno směrem do zahrady. Svoje místo může zaujmout buď v přízemí, nebo v na galerii, která je přístupná po schodišti umístěném v jedné z věží v zadní části domu. Na samotný sál navazuje tak zvané zásálí s krásně dekorovaným stropem. Veškerou plastickou výzdobu provedla opět firma Adolfa Loose staršího. 

Ve druhém patře Besedního domu jsou umístěny zkušebny a sál pro sborový zpoěv, tak zvaná Hlaholna. 

.Besední dům prošel za svoji historii různámi peripetiemi, Obdobími slávy i úpadku. Z jeho balkonu byl například 29. 10. 1918 vyhlášen vznik samostatné Československé republiky. Po odruhé světové válce byl předán armádě a stal se z něj Posádkový dům armády. Od 50. let 20. století je ale hlavním sídlem Filharmonie Brno. V roce 1996 v prostoráchh Besaedního domu poobědvala při své návštěvě Brna britská královna Alžběta II. 

V letech 1987 - 1996 prošel Besední dům generální rekonstrukcí, která mu vrátila jeho původní krásu. Interiéry tehdy byly vyladěny do olivově zelené barvy, všechny otvory byly opatřeny fládrovým nátěrem a protože se nedochovala původní osvětlovadla, byly na zakázku vyrobeny lustry, které jsou kopií lustrů z vídeňského parlamentu, jiné Hansenovi realizace. 

O významu Besedního domu pro česky smýšlející reprezentaci, svědčí i to, že v jeho těsném sousedství si nechal v letech 1872 - 1874 vybudovat svůj palác představitel moravské politiky Alois baron Pražák. 

Za možnost fotografování v prostorách Besedního domu děkuji paní ředitelce Filharmonie Brno paní Marii Kučerové.