Kašny, fontány, vodotrysky

23.08.2021

Voda, jeden ze základních životních zdrojů, a v minulosti byla naprosto nepostradatelnou, pro každý hrad, nebo město. Zvlášť v dobách obléhání mnohdy záleželo jen na tom, jestli mělo město dostatečně vydatné zdroje vody aby se dokázalo ubránit. Ve středověku tyto potřeby splňovaly hlavně studny, ze kterých se voda čerpala většinou pomocí rumpálu. Ale již od renesance začaly čistě účelové studny nahrazovat sochařsky zdobené kašny, které svůj předobraz nalezly jak jinak než ve starém Římě. Kašny byly pro město kromě praktického využití také zdrojem reprezentace a proto byly k jejich zhotovování zváni významní umělci. Dalším nezanedbatelným úkolem kašen byla jejich společenská funkce, protože se u nic každý den sešly všechny ficky a kuchařky z okolí a než nabraly vodu stihly si sdělit nejnovější drby a novinky z domácností svých pánů. Takové kašny stály většinou na náměstích nebo na křižovatkách ulic a v každém městě jich bylo nepočítaně. Významné šlechtické rodiny si potom ve svých městských palácích budovali kašny soukromé, které ale sloužily hlavně okrase. Brno bohužel není ani Řím ani Olomouc, což jsou města proslulá svými fontánami a tak se nám z minulosti zachovali pouze dvě a to jen jedna z nich je funkční. Jedná se o kašnu Parnas na Zelném trhu a Merkurovu kašnu, která stála na Náměstí Svobody a dnes je její sochařská část umístěna v Biskupském dvoře. Kromě těchto historických kašen, máme ale v Brně i mnoho kašen modernějších, které zurčením své vody ochlazují v letních dnech městské podnebí. 

Kašna Parnas

Jedná se o největší a jedinou zachovalou brněnskou barokní kašnu. Stojí uprostřed Zelného trhu a pochází z let 1690 - 1696. Jejím autorem je vynikající rakouský barokní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu, mimo jiné i první projektant vídeňského Schönbrunnu, nebo Karlskirche a na Moravě autor přestavby zámku Vranov nad Dyjí. Inspirací pro brněnskou kašnu mu pravděpodobně byla Berniniho kašna Tří řek v Římě. Parnas je ukázkou jakéhosi barokního naturalizmu, protože jeho hlavní součástí je uměle navršené rozeklané skalisko, ve tvaru trojboké pyramidy doplněné sochařskou výzdobou. Město zadalo vybudování nové kašny Fischerovi již před rokem 1690, nicméně vzhledem k jeho pracovní vytíženosti, se realizace protáhla na dlouhých šest let. Fischer nakonec pověřil sochařskou výzdobou sochaře Thobiase Krackera a Antonína Rigu. 

Na umělém skalisku je celkem pět hlavních soch, které zobrazují alegorie starověkých říší - Babylonii (okřídlený lev), Řecko (trojhlavá saň) a Persii (medvěd). Na vrcholu potom stojí socha Svaté říše římské, nebo také Evropy v triumfálním gestu a u jejích nohou se svíjí drak symbolizující poražené turecké nebezpečí. 

Uprostřed umělé jeskyně najdeme Herakla, oděného do kůže nemejského lva, držícího na řetězu trojhlavého psa Cerbera, strážce podsvětí. ¨

Nádrž kašny pochází z 19. století, kdy nahradila původní barokní. V té době byly také vyměněny původní kamenné chrliče ve tvaru delfínů za současné litinové. Původně vodní proudy tryskaly i ze soch umístěných na skalisku, bohužel v současné době je tento vodní systém již nefunkční. Zajímavé je, že kašna Parnas od svého vzniku měla problémy s tím, že z ní unikala voda a tento zádrhel se objevuje i v současnosti. No a jak byla kašna napájena vodou? Pod Zelným trhem dodnes existuje štola, kterou byla přiváděna voda z městského vodojemu v Denisových sadech, do kterého byla čerpána ze svrateckého náhonu na Vodní ulici. Celá kamenná část kašna je vyrobena z krinoidového vápence ze Stránské skály. A proč se vlastně kašna jmenuje Parnas? . Parnas je podle řecké mytologie hora, na které sídlí múzy. V 19. století byly alegorické postavy říší mylně považovány za múzy a odtud tedy nepřesný název kašny. 

Merkurova kašna

Druhou zachovanou barokní kašnou je Merkurova, která stála až do roku 1867 na Náměstí Svobody zhruba v místech dnešní fontány. Postavena byla v letech 1693 - 1699 podle návrhu Ignáce Jana Bendla a je také nazývána kašnou Čtyř živlů. Alegorické sochy mají znázorňovat bohy Vulkána - oheň, Neptuna - voda, Ceres - země a na vrcholu Merkura - vzduch. Po zrušení kašny byla její sochařská složka věnována tehdejšímu Františkovu, dnes Moravskému zemskému muzeu, kde dodnes stojí v Biskupském dvoře. 

Jedinou zachovalou barokní palácovou kašnou v Brně je ta, která stojí na nádvoří Dietrichsteinského paláce. Jedná se raně barokní edikulovou kašnu, zasazenou do opěrné zdi nádvoří. V horní části je ukončena trojúhelníkovým tympanonen, neseným dvěma dórskými sloupy. Do výklenku je vsazena mušle s delfínem, ze kterého tryská voda. 

Ostatní historické kašny z brněnských ulic a náměstí bohužel nenávratně zmizely. Staly se příliš náročnými na údržbu a v 19. století je nahradili praktičtější pumpy. Tak můžeme jen na starých obrazech obdivovat kašnu na Dominikánském náměstí pod schody kostela sv. Michala, kašnu zvanou Karolínka, na souběhu České a Veselé ulice, nebo velkou kašnu na Moravském náměstí před Místodržitelským palácem.

Jedna z historických Brněnských kašen se zachovala, ale současně se zatoulala mimo Brno. Jedná se o kamennou nádrž, která v minulosti stála na dnešní Lidické ulici. Dnes bychom ji našli na náměstí v Rosicích u Brna, kde je doplněna litinovou sochou Pomony. 

Mezi historické kašny můžeme ale počítat ještě dvě. Jedna z nich stojí na ulici České a druhá v parku Studánka pod ulicí Husovou. 

Ta na České je vyrobena z litiny a původně se nejednalo o kašnu v pravém slova smyslu. Jednalo se o koňské napajedlo. Koně pily z velké mísy, do které tryská voda z chrličů. A aby ani ostatní zvířata nepřišla zkrátka, tak ve spodní části je miska pro psy, do které teče voda z psích hlav a z vrcholové mušle mohli pít ptáci. Kašna stojící dnes na České byla ale původně umístěna na křižovatce ulic Václavská a Křídlovická a na Českou byla umístěna až v polovině 80. let 20. století. 

Kašna v Parku Studánka byla součástí úpravy svahu Františkova na počátku 19. století a jedná se vlastně o jakýsi lázeňský pavilon. V tomto místě totiž ze skály vyvěral pramen, o kterém se tvrdilo, že je léčivý. Byl zde tedy vybudován klasicistní pavilonek s exedrou nad kterou je umístěn tympanon a nápis Fons Salutis - Pramen zdraví a po stranách jsou reliéfy Hygiiných hadů pijících z misky.  Pramen samotný vytéká z mušle uvnitř exedry. V moderní době se bohužel zjistilo, že pramen není nejen léčivý, ale že se nejedná ani o pramen, jde o vývěr povrchové vody. 

Mám takový osobní pocit, že kašny, romanticky zdobené sochami, tak nějak patří světu 19. století a do nových časů republiky se nějak nehodily. Z první poloviny 20. století najdeme v Brně asi jen jednu, která stojí na nádvoří Nové radnice a vznikla v  roce 1928 jako exponát na Výstavu soudobé kultury, konané v tom roce na brněnském výstavišti. Jejími autory jsou Josef Stejskal a Josef Pešek. Na kované dekorativní mříži jsou umístěny alegorie dvanácti měsíců. Jedná se také o nejfotografovanější kašnu v Brně, protože se u ní fotografují všechny svatby konané na Nové radnici. Zajímavé je také to, že v období 2. světové války byla kašna přemístěna na Janáčkovo náměstí, aby nebránila vojenským přehlídkám a po jejím skončení byla zase vrácena zpět.  

Období socialismu nebylo kašnám příliš nakloněno. Některé sice vznikly v rámci tak zvané 4% kvóty, což znamená, že 4% z nákladů na stavbu musely být věnovány její umělecké výzdobě. Z této doby tedy pocházejí různé fontány na sídlištích, v nákupních centrech, nebo i na náměstích. Bohužel tyto kašny většinou fungovali jen velice krátce a za čas byly suché a stali se z nich jen dekorované nádoby na odpadky. Z tohoto období také pochází přebornice v oboru Suchá fontána. Jedná se o kaskádovou kašnu stojící před Domem Umění na Malinovského náměstí. Tato fontána byla napuštěna pouze jednou, ale zjistilo se, že z ní uniká voda a od té doby je opět na suchu. 

Za posledních třicet let vzniklo v Brně velké množství kašen a fontán a dokonce jsou ve většině případů i funkční a v letních měsících vybízejí k osvěžení. Některé mají sochařskou výzdobu, některé jsou jen vodním prvkem z vodotryskem. Pán Bůh zaplať za ně, Každá kapka vody v centru města je příjemná. A kde je najdeme? Například:

Kašna z 90.let v nádvoří domu Říkovských z Dobršic, na rohu Náměstí svobody a Kobližné. K její výzdobě bylo použito části kamenné gotické kružby. 

Kašna na malém nádvoří Kapucínského kláštera před vstupem do hrobky, od sochaře Otmara Olivy, inspirovaná starozákonním textem proroka Izaijáše. 

Kašna na Jakubském náměstí, umístěná na vrcholu středověké, tak zvané Zlaté studny. Jejími autory jsou Petr Průša a Aleš Marek. Kromě kašny, slouží také jako pítko s pitnou vodou a skleněným prstencem v dlažbě okolo ní, lze nahlédnout do středověké studny. 

Na Moravském náměstí, před místodržitelským palácem stojí dokonce dvě kašny, Alegorie umírněnosti a alegorie spravedlnosti od Maria Kotrby. 

Na Náměstí Svobody najdeme bronzovou kašnu a pítko s verši Jana Skácela. 

A další kašny bychom našli v parku na Špilberku, v Lužánkách, před Janáčkovým divadlem, nebo na Komenského náměstí. Kašnám se v Brně prostě daří a i když se ne vždy všem líbí, myslím si, že už jsme je tak nějak přijali za své.