Stará radnice

05.10.2021

Stará radnice v Brně je nejstarší světskou stavbou ve městě a její historie sahá až do 13, století, kdy na jejím místě stál městský dům s věží, ve kterém se postupně usídlila městská správa. Postupem času se radniční areál nejen měnil, ale samozřejmě i rozšiřoval, protože každý úřad je pověstný tím, že mu nikdy nestačí prostory, které užívá a hledá stále další. Radniční blok leží mezi ulicemi Radnickou a Mečovou a obsahuje stavby, které byly postaveny od středověku až po 19. století. 

Nejstarší částí areálu, je tedy budova otočená do ulice Radnické a dolní část věže, v jejímž prvním patře je zachovaná sklenutá gotická místnost, o které si řekneme později. Do radničního areálu se vstupuje průjezdem v přízemí věže, který je lemován vysoce reprezentativním pozdně gotickým portálem. Portál pochází z roku 1511 a jeho autorem byl brněnský rodák kameník a sochař Anton Pilgram. Portál svou mohutnou architekturou zasahuje z přízemí až téměř do druhého patra. Z jeho základny vybíhá celkem pět fiál které zhruba v polovině své výšky tvoří baldachýny, ve kterých jsou umístěny sochy. Uprostřed je to socha spravedlnosti, která ale pochází až z roku 1660. Původně zde byla tato ctnost zobrazena zřejmě jako "Trůn spravedlnosti" to znamená jako symbol Nejsvětější trojice. Bůh Otec sedící na trůnu a na klíně držící obraz Ukřižovaného Krista. Nad ním se vznášela holubice Ducha Svatého. Ta jediná se z původní kompozice zachovala dodnes. Po stranách spravedlnosti jsou pod baldachýny umístěny sochy měšťanů (právník a řečník) a úplně na okraji rytíři, nesoucí městské znaky. K portálu se vztahuje legenda o křivé věžičce, která se měla pokřivit na důkaz křivého slova městských radních. Ve skutečnosti, ale není zvlněná jen centrální fiála , ale i ty okolo ní. Jedná se o pozdně gotickou hříčku architekta, který zkoušel, kam až může s materiálem a jeho zpracováním zajít. V roce 1660 byl do portálu vložen polepšený městský znak. 

Do průjezdu vedou pozdně gotická vrata, pobitá plechem a zdobená řezbou ve dřevě s motivem osekaných větví. Jejich součástí je také barokní klepadlo a funkční zámek. 

V průjezdu radnice nalezneme dva symboly města Brna. Kolo a draka. I když jsou oba spojeni s nejrůznějšími legendami, není zcela jasné, jak se do Brna vlastně dostaly. Drak, je ve skutečnosti samice krokodýla nilského, který je jednou z nejstarších vycpanin na území České republiky se pr do Brna pravděpodobně dostal na konci 16. století ve zvěřinci arcivévody Matyáše, a zřejmě při pobytu v Brně pošel. No a co s pošlým krokodýlem, Byl darován městu, které si jej pověsilo do průjezdu radnice. Za staletí se několikrát přesouval z průjezdu do průjezdu, musel být několikrát preparován, dokonce vykuřován proti parazitům, ale nakonec se zachoval dodnes. Dnes mu průběžnou údržbu dělají na zoologickém oddělení Moravského zemského muzea. 

Kolo bylo podle legendy dokutáleno do Brna až z Lednice, není vyloučeno, že tato pověst má skutečné jádro, Jisté totiž je, že kolo nikdy nesloužilo, jako kolo vozové. Mohlo se ale také jednat o mistrovskou práci, některého začínajícího koláře. V každém případě na jeho středu nalezneme vyryté jméno Birk. 

Nádvoří staré radnice se zachovalo v téměř nezměněné renesanční podobě. Samozřejmě nejvýraznějším bodem i v městském panoramatu, je radniční věž s renesančním ochozem a bání. Které zhotovil  mistr Antonio Gabri. Na nádvoří je to potom renesanční pavlač spojující věžový trakt se sídlem městského soudu - soudnicí a umožňující vstup z nádvoří do prvního patra. Pavlač je kryta arkádovým ochozem a na jejím zábradlí jsou erby členů městské rady. 

Z renesanční pavlače se také vstupuje do tak zvaných Historických sálů, které si projdeme postupně podle jejich stáří. 

Klenotnice

Nejstarším prostorem Staré radnice je místnost v prvním patře věže nad průjezdem, které se říká klenotnice, nebo také trezor. Místnost má čtvercový půdorys a je zaklenuta jedním polem křížové klenby s masivními hranolovými žebry, vyrůstajícími ještě z přechodných románsko gotických konzol v rozích. Celý prostor svojí stavební podobou odpovídá cisterciáckému stylu a předpokládá se, že na stavbě pracovala stavební huť z kláštera v Předklášteří u Tišnova. Dvě okénka, zaklenutá tak zvaným oslím hřbetem pochází až z roku 1511 a byla doplněna při stavbě portálu radnice. Celý prostor klenotnice i její předsíně je vymalován malbou napodobující kamenné kvádrování. V místnosti bylo ve středověku zřejmě umístěno právo a později zde byl archiv a pokladna. 

Křišťálový sál

Vedle klenotnice je s ní propojen dveřmi tak zvaný Křišťálový sál. Jedná se o bývalý sál městské rady. Původně to byla gotická místnost, která byla okolo roku 1660 přestavěna raně barokně. Je zaklenuta valenou klenbou s raně barokní štukovou výzdobou. Přestavba je připisována Janu Křtiteli Ernovi. Ze sálu vede na ulici Radnickou malý balkonek, ze kterého byly vyhlašovány usnesení městské rady. Křišťálový se sálu říká podle dvou křišťálových lustrů z 19. století a dnes je využíván ke koncertům pro svoji příjemnou akustiku. 

Radniční kaple svatého Martina

Na síň městské rady logicky navazovala již od středověku radniční kaple zasvěcená svatému Martinovy. Původně se jednalo o kapli gotickou upravenou v 16 století například tvůrcem portálu Antonem Pilgramem.  Znovu byla kaple přestavena v baroku. Bohužel definitivní zánik kaple přišel během josefinských reforem roku 1785 kdy byl prostor změněn na kanceláře. V současné době na místě kaple najdeme dvě místnosti s barokním malovaným stropem. Další barokní malovaný strop najdeme v mezipatře domu Radnická 10. 

Freskový sál 

Nejhonosnějším sálem staré radnice je tak zvaný Freskový sál. Původně zde sídlil městský soud a místnost byla nazývána soudnicí. Byla obložena gotickým dřevěným táflováním, které bylo z protipožárních důvodů odstraněno v roce 1789. Následně byl sál zvětšen a v roce 1790 vyzdoben pozdně barokními freskami Josefa Winterhaltera mladšího. Freska byla v druhé polovině 19. století zalíčena a znovu restaurována v roce 1951. Bohužel v té době byla již značně poškozena a tím došlo ke zkreslení původního významu jednotlivých alegorických figur.  Malba je provedena iluzivně a místnost je členěna čtyřmi malovanými výklenky, ve kterých stojí namalované figury, sochy, představující ctnosti ráznost - Strenuitas, nestrannost - Aequitas, sebeovládání - Moderatio a dobrosrdečnost - Bonitas. Na čelní stěně je vyveden nápis Fundamentum Clementiae et Justitiae - Základ šlechetné mírnosti a spravedlnosti. Na stropě je v kruhovém medailonu znázorněna bohyně dobré pověsti Fáma, troubící na trumpety s městským znakem. 

Do freskového sálu se vstupuje z pavlače, jejíž poslední část je zasklena barevnými vitrážemi vytvořenými v roce 1893, podle středověkého iluminovaného rukopisu Soudní knihy písaře Jana. Výrobu vitráží nechal pořídit člen městské rady a lékárník v lékárně U červeného raka pan Leopold Lusar. Ten se také na jednu z vitráží nechal zpodobnit spolu se znakem své lékárny. Na stěně předsíně se také zachovala pozdně gotická kresba s městským znakem, neseným dvěma zbrojnoši a pohled na město. 

Ernův sál

Ernův sál vznikl v druhém patře budovy Radnická 10 během rekonstrukce v 60. letech 20. století podle návrhu architekta Kamila Fuchse jako společenský a koncertní sál. Má dřevěný trámový strop a na jedné stěně jsou zachovány gotické portálky z tvarovaných cihel, vedoucí do druhého patra věže. 

Městská rada v budovách radnice sídlila až do roku 1935, kdy se odtud přestěhovala do nově zrekonstruovaných prostor Nové radnice. Od této doby budovy postupně chátraly a jejich rekonstrukce začala až v 50. letech 20. století pod vedením Památkového ústavu, kdy na ní spolupracovali otec a syn Bohuslav a Kamil Fuchsovy. V té době byly do interiérů vloženy i moderní prvky, jako jsou mohutná dřevěná schodiště v domě Radnická 10 nebo ve věži. Velkoplošná vitráž v okně schodiště a veškeré výplně oken a dveří. Byly také odhaleny a prezentovány torza gotického zdiva. 

V současné době patří areál Staré radnice TIC Brno, které v ní provozuje infocentrum a historické sály je možné si také pronajmout. TIC Brno děkuji za zpřístupnění a možnost fotografování.