Synagoga Agudas achim

19.04.2021

Ve třetím díle seriálu věnujícímu se funkcionalistickým svatostánkům v Brně se podíváme do synagogy, stojící na ulici Skořepka. Synagoga Agudas achim je dnes jedinou synagogou v Brně a také jedinou funkční synagogou na Moravě. 

Nejstarší zmínky o židovském osídlení v Brně jsou ze 13. století. V té době se židé v Brně usazovali v tak zvané Židovské čtvrti, která se rozkládala v dolní části dnešní Masarykovy ulice a její centrum tvořilo tak zvané Římské náměstí někdy také Židovský plácek, kde stála na místě dnešního kostela svaté Maří Magdaleny středověká synagoga. Do města také v těchto místech ústila Židovská brána. Židé pod ochranou městských hradeb žili až do roku 1454, kdy je král Ladislav Pohrobek vypověděl ze všech královských měst. Od té doby se mohli usazovat pouze ve městech poddanských. Tento stav trval po celá staletí,  I přes určitá uvolnění během Josefinských reforem, okolo roku 1784, k úplnému zrušení restrikcí vůči židovskému obyvatelstvu došlo až po roce 1848, respektive po vydání nové ústavy v roce 1849. Od tohoto roku se velice rychle začali židé etablovat  ve společenském, kulturním a hlavně hospodářském životě po celém Rakousko - Uhersku. Během 19. století v Brně vznikly celkem tři synagogy, Velká, Nová a Polský templ. O těch si ale něco řekneme až na konec. 

Během první světové války se do Brna dostalo velké množství židů, převážně z Haliče, kteří zde zůstali i po jejím skončení a začali se výrazně zapojovat do dění v místní Židovské obci. Tato skupina haličských židů založila spolek Agudas achim (Společenství bratří) a začala shromažďovat peníze na stavbu nové ortodoxní synagogy. Peníze se jim podařilo shromáždit v roce 1932, kdy byl pověřen brněnský architekt Otto Eisler vyprojektováním nové synagogy. Ta byla postavena v letech 1935 - 1936 a kromě Otto Eislera se na její stavbě podíleli i firny jeho bratří. 

Budova byla postavena nedaleko ulice Křenové na ulici Skořepka. Jedná se o jednoduchou, řadovou, funkcionalistickou stavbu, která se do ulice otevírá velkým obdélníkovým oknem v ocelovém rámu. Vchod je umístěn v její levé části v přízemí. Za hlavním vchodem se ocitneme v předsíni, odkud vedou dveře do hlavního sálu a na ženskou galerii. 

Hlavní sál má obdélný tvar orientovaný východo-západním směrem a je osvětlen dvěma velkoplošnými okny. Jedním do ulice, druhým do dvora. Jsou zde umístěny lavice pro muže otočené směrem k Aron ha - kodeš, svatostánku, ve kterém jsou umístěny svitky tóry. Aron ha - kodeš je obložen šedým mramorem a nad ním jsou umístěny desky desatera. Nad nimi jsou dva nápisy jeden v latince a češtině "Od východu slunce až do západu jeho, buď velebeno jméno Hospodina" druhý je hebrejský a stojí v něm "Hospodina stále před sebou vidím". Po stranách svatostánku jsou umístěny lavice pro představené Židovské obce. Uprostřed lodi, je mezi mužskými lavicemi je vyvýšená Bima - řečniště, oddělená mříží. Celý prostor vyniká dokonalým zpracováním materiálů, jako je teracco na podlaze, usazení kovových částí, nebo kování oken a dveří. Od rekonstrukce, která proběhla v letech 2014 - 2016 je strop vymalován šedomodrou barvou, která má navodit připomínku nebeské klenby. V té době také byly pořízeny nové lavice a lustry. Během rekonstrukce vznikla nová Tóra a chrámová opona na Aron ha - kodeš. 

V prvním patře nad hlavním sálem je po třech stranách umístěna ženská galerie, na kterou se vstupuje bočním schodištěm s teraccovým povrchem a ocelovým zábradlím s dřevěnou horní částí. Před vstupem na ženskou galerii je umístěno rituální umyvadlo. 

Během druhé světové války byla synagoga vyrabována a  sloužila jako skladiště. Po jejím skončení zde byly umístěny lavice z Nové synagogy, které byly nahrazeny novými až po roce 2014. 

Ostatní brněnské synagogy

Velká synagoga

Jednalo se o nejstarší novodobou brněnskou synagogu stojící na rohu ulic Přízova a Spálená. Postavena byla v neorománském stylu v letech 1853 - 1855 podle projektu vídeňských architektů Johanna Romana a Augusta Schwendenweida. Jednalo se o obdélnou trojpodlažní stavbu s bohatou vnitřní výzdobou. Synagoga byla vypálena nacisty 16. března 1939. Na jejím místě nebylo zatím nic postaveno, nachází se zde neupravená volná plocha. 

Nová synagoga

Druhá z brněnských synagog stála na ulici Ponávka v zahradě domu patřícímu Židovské obci. Postavena byla v letech 1905 - 1906 brněnským stavitelem Alfredem Zeiselem v novorománském stylu. Postavena byla z režného cihlového zdiva a uvnitř byla řešena jako bazilikální trojlodí s ženskou galerií v prvním patře. Synagoga byla na konci druhé světové války poškozena během bombardování. Po druhé světové válce v ní již liturgický provoz nebyl obnoven a sloužila jako sklad nábytku. V letech 1985 - 1986 byla zdevastovaná synagoga zbořena při rozšiřování Úrazové nemocnice. 

Polský templ

Jednalo se o modlitebnu vybudovanou přistěhovalci z východní Haliče. Fungovala mezi lety 1883 - 1927 a byla umístěna ve dvorním křídle domu Křenová 22. Její provoz byl ukončen před rokem 1927 a následně byla změněna na skladovací prostory. V 50. letech 20. století byl prostor přestropen a byla zde zřízena aranžérská dílna. K definitivnímu zániku došlo v roce 2006